610Zajímavosti.cz

Knihy spisovatele Vlastimila Vondrušky přinášejí čtenářům příběhy z českého raného středověku. Oblíbená je zejména série detektivních románů s Oldřichem z Chlumu v hlavní roli vyšetřovatele a královského prokurátora. Zajímavé na nich je zejména to, že dějem procházejí skutečné postavy, jež v naší historie opravdu existovaly. Platí to i pro román Smrt šumavského poustevníka, jenž toho, kdo knihu otevře, zavádí na šumavské pomezí Čech a Bavor. Ústředním místem vyšetřování Oldřicha z Chlumu a jeho pomocníků Oty a Matochy je hrad Pušperk, v té době právě dostavěný. Jaká byla jeho historie? Zakladatelem hradu Pušperk byl pražský purkrabí V současnosti je  hrad Pušperk  už jen zříceninou. Najdete ho asi dva kilometry od Poleně v místě zvaném  Na Pušperské skále  v nadmořské výšce 582 metry. Pod ním se nachází stejnojmenná obec. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1266, kdy ho vlastnil Jaroš ze Slivna a Poděhus....

Benátky jsou považovány za jedno z nejromantičtějších měst na světě. Samozřejmě si musíte odmyslet davy turistů, a pak to možná bude pravda. Nejspíš je romantické se nechat vozit gondoliérem na gondole po Velkém kanále a pozorovat život a ruch v okolí a historické budovy, které kanál lemují. Historie osídlení tohoto místa sahá někam do pátého století a je spojena se obdobím, které nazýváme stěhování národů. Jak město Benátky vlastně vzniklo? Když se národy stěhovaly Stěhování národů poměrně hodně zamíchalo mapou Evropy, na níž doposud měla dominantní postavení Římská říše. Jeho výsledkem byl zánik západořímské říše, konec starověku a začátek raného středověku a vznik nových státních útvarů. Nájezdy Hunů, Gótů a Langobardů postihly i obyvatele římských měst Aquileia, Concordia a Altino okolo Jaderského zálivu severně od ústí řeky Brenty a západně od ústí řeky Isonzo. Aby si uchránili své životy, uchýlili se mezi bažinaté ostrůvky laguny. Na nich našli útočiště a svůj nový domov...

Také máte pocit, že s příchodem zimy na vás viry nějak více útočí? A nejedná se ani o v současné době vir nejčastěji skloňovaný, tedy covid-19. Vedle něho totiž chladné počasí přispívá k častějšímu nachlazení, kdy tělo přemůže rýma a ruku v ruce s ní kašel. Proč tomu tak je? Chřipkovému viru se daří v chladnu Na světě je spousta virů a každému vyhovuje jiné prostředí. Některý si více lebedí v teple, jiný má rád zimu. O tom, jestli se virem nakazíme, rozhoduje nejen to, jak silnou máme imunitu, ale i způsob přenosu viru z člověka na člověka. Třeba chřipkovému viru se v chladu výborně daří. Nejlépe přežívá při teplotě okolo 5 °C a méně. Tedy právě tehdy, kdy je u nás na severní polokouli zima. Taková ta sychravá, kdy bývá po celý den mlhavo a nevlídně. Nakazí vás už 3 viriony Současně s tím jde ruku v ruce i nižší vzdušná vlhkost, která vysušuje sliznice. Tím totiž připravuje snadnou cestu viru do lidského organismu. Pak už jen stačí, abys...