Milost bývala v minulosti výsadou panovníků. Po vzniku republiky byla do československého práva převzatá z rakouského. A zná ji také české právo. Jaké jsou pravomoci prezidenta v této záležitosti?
Milost je poměrně starobylým pojmem trestního práva, protože ji znalo již právo římské, kdy odsouzený mohl formou apelace požádat císaře o její udělení. Někteří ze současné laické veřejnosti i odborníků jsou toho názoru, že milost je v demokratické společnosti 21. století monarchistickým přežitkem a měla by být zrušena. Udělovali ji ale všichni prezidenti, kteří se na Pražském hradě vystřídali od doby vzniku Československa v roce 1918. Dokonce i za socialismu.
Co říká o milosti a amnestii zákon
Instituty milosti a amnestie převzalo také české právo po vzniku České republiky v roce 1993. Konkrétně se o nich píše v Ústavě ČR, a to v paragrafech 62 a 63, v nichž se píše, že prezident odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem a zahlazuje odsouzení a nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo.
Prezidentská milost a amnestie mají podobnou podstatu. Jedná se o prominutí, odpuštění, případně zmírnění trestněprávních následků. Shodné jsou také v účincích, liší se ale ve svém rozsahu. Milost se uděluje v individuálních případech, amnestie pro určitou skupinu odsouzených nebo trestaných osob. Milost i amnestie mohou tři formy – abolici, agraciaci a rehabilitaci.
Abolice nařizuje, aby se v trestním řízení nezahajovalo nebo bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo. Abolice podléhá kontrasignaci neboli spolupodpisu ze strany předsedy vlády. Abolicí lze zasáhnout do pravomoci soudů, rozhodování státního zastupitelství či policejního orgánu. Agraciace znamená odpuštění trestu nebo jeho části či zmírnění trestu. Rehabilitace představuje odstranění následků odsouzení. Pro pachatele to znamená, že se na něho pohlíží, jako by nikdy nebyl odsouzen.
Milost feudálním přežitkem?
O tom, jestli je milost feudálním přežitkem, či nikoliv, by se dalo dlouze polemizovat. Někdo poukazuje na to, že se milost stává určitou výjimkou z rovnosti před právem, že ji lze zneužít nebo že ubírá obviněnému možnost se před soudem obhájit a očistit ze svého obvinění. K veřejné diskusi na toto téma došlo zpravidla po udělení kontroverzních milostí. Zatím v ústavě i v trestním řádu je uvedena, tudíž je s ní třeba počítat.
Co se týká provádění řízení o žádostech o milost, tak od vzniku samostatného Česka se v tomto střídali ministr spravedlnosti a Kancelář prezidenta republiky jako horký brambor. Václav Havel přenesl své pravomoci na ministra spravedlnosti, Václav Klaus zase rozhodl, aby řízení měla na starosti jeho kancelář. Miloš Zeman opět převedl řízení o milostech na ministra spravedlnosti a nynější prezident Petr Pavel vrátil řízení zpět do Kanceláře prezidenta republiky.
Příklady kontroverzních milostí a amnestií v české historii
Velkou společenskou odezvu v negativním slova smyslu vzbudila amnestie Václava Havla z ledna 1990, tedy po jeho nástupu do prezidentského úřadu. Tehdy udělil amnestii asi 23 tisícům osobám, jimž byly tresty uložené ještě za předchozího režimu. Někteří z amnestovaných se totiž na svobodě vrátili ke své trestní činnosti a spáchali vraždy.
Kontroverzní byla i prezidentská milost doživotně odsouzenému Jiřímu Kajínkovi. Byla totiž provedena podle opačných podmínek, než si tehdejší prezident Miloš Zeman pro udělování milostí stanovil. Tím vzbudila ve společnosti poměrně velkou debatu. Podobně na tom byly milosti pro Pavla Podroužka (krácení daní), Miloše Baláka (ovlivňování veřejné zakázky) či Janu Nečasovou.
Kdo může podat žádost o milost
Podle Kanceláře prezidenta republiky může žádost o milost podat kdokoliv pro kohokoliv. Žádost musí mít písemnou formu a doručit ji lze několika způsoby - poštou na adresu Kanceláře prezidenta republiky, do její datové schránky, osobně do podatelny Kanceláře, a dokonce stačí i e-mailem. Podání žádosti o milost je bezplatné a zákon nestanoví žádnou lhůtu pro její vyřízení. Zpravidla to záleží na tom, kolik času zabere obstarání všech podkladů potřebných pro posouzení konkrétního případu.
Prezident Petr Pavel už ve své prezidentské kampani uvedl, že milost bude udělovat jen ve výjimečných případech, převážně humanitárního charakteru. Zároveň by chtěl změnit kritéria k udělení milostí a přihlédnout i k sociálním důvodům.
Rozhodnutím o milosti nelze zrušit ochranná opatření, náhradu škody, nemajetkové újmy. Nelze prominout ani zákazy řízení aut uložených ve správním řízení. V rámci řízení o žádost o milost se také nenapravují domnělé justiční omyly.
Zdroj: Hrad.cz, Zákonyprolidi.cz
Náhledové foto: Pixabay
Komentáře
Okomentovat