Dnešek přinesl smutnou zprávu. Do uměleckého nebe odešel po dlouhé těžké nemoci český tanečník, herec, choreograf Vlastimil Harapes, dlouholetý člen a sólista baletu Národního divadla. Zemřel 15. května 2024 ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze ve věku 77 let.
Umělecký talent mu byl dán do vínku
Herecký talent nejspíš Vlastimil Harapes zdědil po svých rodičích, kteří vedli ochotnický divadelní spolek. V něm malý Vlastimil účinkoval už od svého dětství. První roli si zahrál v pěti letech. Není proto divu, že po základní škole pokračoval ve studiu na pražské taneční konzervatoři. V roce 1965 získal angažmá v baletním soubrou Národního divadla a už po šesti letech zde působil jako jeho sólista. Diváci ho mohli vidět v 50 tanečních představení divadla. Taneční dovednosti zdokonaloval i v zahraničí, a to na baletní škola Malého akademického divadla v ruském Petrohradě.
Do sólové tance se postupně Vlastimil Harapes dostal také k tvorbě choreografií, čemuž se věnoval v letech 1990 až 2003. Diváci ho mohli vidět hostovat i v Divadle F. X. Šaldy v Liberci.
Z baletních rolí Vlastimila Harapese lze vzpomenout Prince v Labutím jezeře, Šípkové Růžence, Louskáčku a Popelce. Tančil titulní roli v Macbethovi, Faustovi, Faunově odpoledni, Spartakovi, Hoffmannových a Odysseovýcch příbězích, Romea a Mercucia v Romeovi a Julii, Oriona v Sylvii, Alberta v Giselle, Careviče v Ptáku Ohnivákovi, Adama ve Stvoření světa a další.
Hostoval ve Frankfurtu, ve Skotském královském baletu, v Tokyo City Ballet. Diváci ho mohli vidět na divadelních prknech ve Francii, Belgii, Rakousku, Španělsku, Finsku, Řecku, na Kubě i v Austrálii. Vystupoval v Deutsche Oper am Rhein v Düsseldorfu jako její stálý host.
Vlastimil Harapes byl skvělý tanečník i herec
Vedle tanečního umění se Vlastimil Harapes věnoval i filmové a televizní tvorbě jako herec. V roce 1964 se objevil ve filmovém muzikálu Starci na chmelu, v roce 1967 si zahrál v klasice československého filmové tvorby, ve snímku Markéta Lazarová, v němž ztvárnil roli mladého hraběte Kristiána. Určitě si ho pamatujete jako nepříjemného strejdu Jindřicha s tlustými černými brýlemi, který nemá rád psy, z televizního filmu Jak vytrhnout velrybě stoličku (1977). Objevil se i v pokračování Jak dostat tatínka do polepšovny (1978) a Jak s krotí krokodýli (2006).
Rok předtím natočil psychologické drama Den pro mou lásku (1976). Zde si zahrál dramatickou úlohu krutým osudem zkoušeného rodiče, jenž přijde o své jediné dítě. Krásnou pracovní příležitostí pro Vlastimila Harapese byla hororová pohádka Panna a netvor (1978), na níž se podílel jako herec v roli prince i jako choreograf. Ve většině filmů, v nichž se Vlastimil Harapes objevil, byl předabován. Výjimkou byly filmy Dary hadího krále (1977) a Bolero (2004), kde se mluvil sám.
Vlastimil Harapes se angažoval i politicky. V roce 2016 kandidoval za hnutí ANO jako nestraník do Senátu České republiky. Skončil na čtvrtém místě a do druhého kola nepostoupil. V roce 2011 získal Cenu Thálie za své celoživotní mistrovství v oboru balet.
Zdroj: csfd.cz, narodni-divadlo.cz
Vlastimil Harapes. Náhledové foto: Mhornik, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:VHarapes.JPG
Komentáře
Okomentovat