Už i mořské dno je místem, odkud bude možné těžit cenné minerály. První krok v této oblasti těžebního průmyslu udělali Norové, jak uvádí na svém webu norská rozhlasová a televizní společnost NRK. Jaký to bude mít vliv na zdejší ekosystém?
Norové dali těžbě zelenou
Vědci a ekologové jsou zklamaní přístupem norské vlády k využívání mořského dna. V prosinci 2023 se norská Labouristická strana a Strana středu dohodly s konzervativci a Pokrokovou stranou a 9. ledna 2024 norský parlament hlasoval ve prospěch průzkumné těžby na mořském dně v kontinentálním šelfu v Norském moři. Doposud se nerostné suroviny, jako je měď, kobalt, zlato a další vzácné kovy, těžily pouze z pevniny. Cílem tohoto průzkumu je zjistit, jak by se daly těžit i z mořského dna. Předpokládá se, že hlubinná těžba by generovala zisk těžebním společnostem.
Norská vláda své rozhodnutí obhajuje tím, že těžba na mořském dně je důležitá pro plnění těžebního plánu, který je v platnosti od roku 2020. Jeho úkolem je zajistit dostatečné množství zejména kobaltu a manganu pro zpracovatelský průmysl. Tyto nerosty jsou zásadní při výrobě baterií pro elektromobily, větrné turbíny a elektroniku, jejichž prostřednictvím se přejde na ekonomiku s nízkou produkcí uhlíku.
Rozčarování vědců a ekologických organizací
Rozhodnutí norské vlády povede k tomu, že společnosti budou moci prozkoumávat asi 281 tisíc kilometrů čtverečních mořského dna v oblasti Barentsova moře a Grónského moře. Některé studie ekologických dopadů hlubinné těžby ale naznačují, že by mohla poškodit živočišné druhy tím, že je přístroje rozdrtí nebo udusí mraky sedimentů, jež vzniknou v důsledky těžby. Ohrožené jsou mimo jiné také medúzy.
Možné velké škody na životním prostředí
Vědci z Poradního sboru pro vědu Evropské akademie věd (EASAC) tvrdí, že jsou přístupem Norska rozčarováni. Navíc si myslí, že pozemské nerostné zdroje jsou dostatečné. Říkají, že norská vláda ignorovala jejich vědecká doporučení, a uvedli, že o biodiverzitě a ekosystémových funkcích navrhovaných lokalit existuje příliš málo informací na to, aby hlubinná těžba mohla bezpečně probíhat.
Na mořském dně v současné době totiž neexistuje žádná komerční těžba. Někteří odborníci také zpochybňují, zda je vůbec těžba na norském mořském dně zisková. Jiní dávají najevo, že otevření těžby je zcela nezodpovědné a jako krok od vlády nepochopitelné. Je pravděpodobné, že se riskují obrovské škody na životním prostředí.
Hlubinná těžba ze dna moří
Ředitel politiky v Institutu mořského výzkumu v Bergenu,Peter Haugan, řekl: „Jak je možné smysluplně posuzovat přijatelné škody či rizika, když o nich mnoho nevíme?“
Norsko přitom patří mezi nejsilnější zastánce hlubokomořské těžby v mezinárodních diskusích. Norská vláda si totiž vytyčila jasný cíl, kterým je to, aby se Norsko ujalo vedení v investicích do těžby nerostů na mořském dně.
Téma hlubinné těžby ze dna moří je v současné době poměrně populární a do závodu o nerostné suroviny se pustily i další státy. Některé země ale naopak vyzvaly k dočasnému zákazu těžby, dokud nebude více poznatků o jejím vlivu na životní prostředí.
Předmětem těžby z mořského dna by mohla být i další světová oblast, a to Clarion-Clippertonova zlomová zóna, kde je hojný výskyt manganu, niklu, mědi, zinku a kobaltu. Nachází se na ploše 4 500 tisíc kilometrů čtverečních v Tichém oceánu mezi Mexikem a Havají. Objevena byla v roce 1954 Scrippsovým oceánografickým institutem.
Zdroj: Nature.com, NRK.no, EASAC.eu
Náhledové foto: Pixabay
Komentáře
Okomentovat