610Zajímavosti.cz

  Kořeny perníku sahají hluboko do minulosti, až do starověkého Egypta. Prozkoumejme, jak se toto sladké pečivo dostalo do našich srdcí a stalo se neodmyslitelnou součástí mnoha tradic. Odkud perník pochází Myslíte si, že perník je typickým českým pečivem? Jistě, vyrábí se u nás již od středověku, ale jeho původ český není. Tuto cukrovinku bychom našli v jídelníčku starých Řeků na Rhodosu a Římanů. V Římské říši se pekla zejména perníková srdce a podávala se na svatbách. Byla zároveň symbolem společenského postavení, a to z důvodu použitého koření. To totiž patřilo mezi drahé kuchyňské přísady a každý si je dovolit nemohl. Jenže říše Římanů se rozpadla a znalosti související s pečením perníku zmizely v propadlišti dějin. Na scénu se dostaly později, a to v souvislosti s křižáckými výpravami v 11. století na území Blízkého východu. Zde se křižáci s perníkem nejspíš seznámili a domů si přivezli koření, které se do něho přidává. Týká se to přede...

Také máte pocit, že s příchodem zimy na vás viry nějak více útočí? A nejedná se ani o v současné době vir nejčastěji skloňovaný, tedy covid-19. Vedle něho totiž chladné počasí přispívá k častějšímu nachlazení, kdy tělo přemůže rýma a ruku v ruce s ní kašel. Proč tomu tak je? Chřipkovému viru se daří v chladnu Na světě je spousta virů a každému vyhovuje jiné prostředí. Některý si více lebedí v teple, jiný má rád zimu. O tom, jestli se virem nakazíme, rozhoduje nejen to, jak silnou máme imunitu, ale i způsob přenosu viru z člověka na člověka. Třeba chřipkovému viru se v chladu výborně daří. Nejlépe přežívá při teplotě okolo 5 °C a méně. Tedy právě tehdy, kdy je u nás na severní polokouli zima. Taková ta sychravá, kdy bývá po celý den mlhavo a nevlídně. Nakazí vás už 3 viriony Současně s tím jde ruku v ruce i nižší vzdušná vlhkost, která vysušuje sliznice. Tím totiž připravuje snadnou cestu viru do lidského organismu. Pak už jen stačí, abys...

Knihy spisovatele Vlastimila Vondrušky přinášejí čtenářům příběhy z českého raného středověku. Oblíbená je zejména série detektivních románů s Oldřichem z Chlumu v hlavní roli vyšetřovatele a královského prokurátora. Zajímavé na nich je zejména to, že dějem procházejí skutečné postavy, jež v naší historie opravdu existovaly. Platí to i pro román Smrt šumavského poustevníka, jenž toho, kdo knihu otevře, zavádí na šumavské pomezí Čech a Bavor. Ústředním místem vyšetřování Oldřicha z Chlumu a jeho pomocníků Oty a Matochy je hrad Pušperk, v té době právě dostavěný. Jaká byla jeho historie? Zakladatelem hradu Pušperk byl pražský purkrabí V současnosti je  hrad Pušperk  už jen zříceninou. Najdete ho asi dva kilometry od Poleně v místě zvaném  Na Pušperské skále  v nadmořské výšce 582 metry. Pod ním se nachází stejnojmenná obec. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1266, kdy ho vlastnil Jaroš ze Slivna a Poděhus....