610Zajímavosti.cz

Pokud sledujete pravidelně TikTok, určitě už jste objevili videa Australana Samuela Frickera, jenž zaujal především svým precizně provedenými skoky do vody. Tento australský dvaadvacetiletý sportovec se účastnil Letních olympijských her v roce 2020 a letos ho je možné ve dnech 14. až 30. července vidět na Mistrovství světa v plavání v japonském městě Fukuoka. Co všechno o něm ještě nevíte? První větší výhra ve 12 letech Sam Fricker se narodil 4. května 2002. Vyrostl v Newcastlu a nyní je jeho domovem Cronulle. Se sportem začal poměrně brzy. Nejprve se věnoval atletice a gymnastice a  od 10 let přesedlal na plavání . Už ve 12 letech vyhrál na národním mistrovství v roce 2015 a stal se skokanem do vody roku v kategorii 12 až 13 let. Své plavecké dovednosti zlepšoval ve škole Trinity Grammar School v Sydney. Na sociálních sítích V roce 2020 si Sam Fricker odbyl svůj debut na olympijských hrách v Tokiu. Soutěžil v mužském závodě ve skoc...

Být malířem či malířkou je snem i dnešních lidí. Každému se to nepodaří, aby se stal uznávaným umělcem. Obvykle to vyžaduje kromě talentu také pečlivé studium a píli. Bez toho by ani italský malíř vedut Giovanni Antonio Canal zvaný Canaletto nebyl nejlepším malířem městských vedut, jejichž malbu přivedl až na samý vrchol. Život italského malíře z Benátek Talent na malování Giovanni Antonio Canal (1697-1768) pravděpodobně zdědil po svém otci, který si živil jako malíř divadelních kulis v Benátkách. Společně se svým bratrem začal otci pomáhat. Působili také v Římě.  Po návratu zpět Antonio Canal vstoupil do malířského cechu a od roku 1722 se podepisoval už jen jako Canalleto . Velmi často pracoval na základně objednávek od Angličanů. Maloval obvykle v plenéru, a to typická benátská místa – Canal Grande, náměstí San Marco. Canalleto se vrhl také na rytiny. Čtrnáct jeho leptů pochází z roku 1735 a celý soubor třiceti pěti leptů pak vydal v roce 1742 s názv...

Už i mořské dno je místem, odkud bude možné těžit cenné minerály. První krok v této oblasti těžebního průmyslu udělali Norové, jak uvádí na svém webu norská rozhlasová a televizní společnost   NRK . Jaký to bude mít vliv na zdejší ekosystém?   Norové dali těžbě zelenou Vědci a ekologové jsou zklamaní přístupem norské vlády k využívání mořského dna. V prosinci 2023 se norská Labouristická strana a Strana středu dohodly s konzervativci a Pokrokovou stranou a 9. ledna 2024 norský parlament hlasoval ve prospěch průzkumné těžby na mořském dně v kontinentálním šelfu v Norském moři.  Doposud se nerostné suroviny, jako je měď, kobalt, zlato a další vzácné kovy, těžily pouze z pevniny . Cílem tohoto průzkumu je zjistit, jak by se daly těžit i z mořského dna. Předpokládá se, že hlubinná těžba by generovala zisk těžebním společnostem. Norská vláda své rozhodnutí obhajuje tím, že těžba na mořském dně je důležitá pro plnění těžebního plánu, který je v platnosti od roku 2020. Jeho...